Není to ničí vina

Poprvé jsem tuhle větu slyšela na terapii. A rozplakala mě tak, že kolem mého srdce prasklo snad dvacet obručí. A  tenkrát se uvnitř mně začalo bořit jedno velké paradigma, které se v naší společností žije.

Viník-oběť.

Kruhová moudrost nás zas a znovu dokola učí, že nic takového není. Není viník a oběť. Jsou jen příběhy. Je příčina a následek. Impuls a reakce. Reakce vhodná a nevhodná. 

Naše děti měli konflikt ve škole. Konflikt, který se dotknul rodičů všech zúčastněných dětí. Každému nějakým způsobem sáhl na jeho vlastní příběh s konfliktem, se vztahy mezi muži a ženami, vztahy mezi rodiči, vztah k sobě samotnému. 

Domluvili jsme se, že s konfliktem sedneme do kruhu. Všichni rodiče a děti, kterých se to týkalo. Dali jsme tomu pár dní na uklidnění emocí. Já jsem si se svým tématem sedla do terapie. A už jen za to, čeho jsem se dotkla a co jsem si prožila na terapii, jsem celé situaci vděčná. Že se stala tak, jak se stala.

Po pár dnech jsme usedli do kruhu – 4 dospělí a 4 děti. Všichni trochu rozechvělí, protože sednout si do kruhu chce vždycky kuráž, je to vždycky výzva. 

Hodinu a půl jsme spolu seděli, naslouchali a cítili se v našich příbězích. Na konci všichni odcházeli odlehčení, vyslyšení, s vlastní sebereflexí a jasnou vidinou jak dál ano a jak dál ne. Objali jsme se. Nebyl tam viník ani oběť. Skrze příběhy všech v kruhu se vykresloval obraz, který bychom bez každého jednoho neposkládali. Obraz celistvosti, místa, ze kterého můžeme bezpečně vykročit dál.

Před pár lety bych nevěřila tomu, že je to možné. Dneska jsem to zažila. Díky kruhu, všem mým učitelům kruhové komunikace, díky rodičům a dětem, kteří v tom byli s námi, díky mému muži. Tohle je ta Nová země o které se pořád mluví. Ta změna je v nás, v tom jak prožívám sebe, naše vztahy. Ve schopnosti sebereflexe a naslouchání druhým. 

Děje se to, protože jsme tomuhle způsobu života řekli ano.

Řekli jsme ano lesní škole.

Řekli jsme ano kruhové komunikaci.

Řekli jsme ano vztahům, do kterých jdeme se zranitelností.

Kruh pro mě není nějaké ezoterické setkání v rozevlátých sukních, kde si jednou za měsíc potvrdím svoji duchovnost. 

Kruh je život, každodennost, sdílení se, naslouchání, reflexe, bezpečí, zranitelnost, SPOLEČNÁ MOUDROST a NENAHRADITELNÁ ZKUŠENOST. 

KRUH JE LIDSTVÍ V JEHO RYZOSTI.